Klady a zápory ozimých výsevů

Zvažme klady a zápory zimního setí. Největší plus jsou dřívější vitamíny na našem stole. Brzký výsev mrkve nebo kopru na jaře ztěžují nejen naléhavější práce, ale také neprovzdušněná půda, kterou nelze připravit k setí, a nepřízeň počasí, která nastává o víkendech, kdy můžeme vyrazit na venkov. A zatímco jaro a my se houpeme, oziminy mohou vyrašit.

Druhou výhodou je zdravější a produktivnější zelenina, která vyrůstá ze semínek otužovaných v přírodních podmínkách. Včasným zahájením vegetačního období má ozimá zelenina čas na vytvoření dobrého kořenového systému před nástupem horkého počasí a díky tomu je odolnější vůči povětrnostním vlivům.

Třetí výhodou podzimních výsevů je jejich větší účinnost. Před zimou můžete vysévat semena, jejichž trvanlivost se blíží ke konci. Pokud je necháte až do jara, v interiéru ztratí poslední vitalitu. A když jsou zasety před zimou, naopak doplní energii ze země a roztaví vodu. Předzimní plodiny také šetří naši energii. Rané sazenice není třeba nějakou dobu zalévat: stačí jim jarní vláha.
Ještě více výhod má podzimní výsev zeleniny, jejíž semena bez stratifikace nevyklíčí. Patří mezi ně katran – mírumilovnější příbuzný křenu. Semena pastináku a kopru také aktivněji klíčí po ošetření chladem.

Nevýhody ozimého setí jsou spojeny s nestálým počasím naší zimy. Po ochlazení může dojít k tání a zasetá semena nabobtnají nebo dokonce vyklíčí a zničí je mráz, který se nevyhnutelně vrátí. Nevýhoda je vážná, ale její následky lze zmírnit...

   Výběr záhonu pro zimní výsev

Měl by být dobře osvětlen, aby se brzy na jaře rychle zahřál; nebuďte příliš větrní, abyste v zimě nezůstali bez sněhu; by neměly být smývány pramenitými vodami. Samozřejmě s vědomím, že budeme sít před zimou, neignorujeme své předchůdce.

Pokud záhon ještě není zrytý, přidejte dobrý humus nebo kompost, fosforečná-draselná hnojiva. Po vykopání zarovnáme a uděláme rýhy hluboké 3-5 cm.Aby podzimní deště příliš nezvlhly a nezhutnily půdu (obojí není dobré pro „zimní“ semena), lze ji před setím zakrýt fólií, nejlépe na oblouky.

Dokud je sucho a nemrzne, uděláme si zásobu pár kbelíků sypké zeminy a schováme ji pod střechu, abychom měli čím posypat zasetá semínka.

Nyní můžete s výsevem semen klidně počkat, až se v listopadu trvale ochladí. Je lepší zasít do brázd již pokrytých prvním mrazem. Se zimním výsevem nemůžete spěchat: je lepší trochu odložit. Sít můžete i do brázd posypaných prvním sněhem.

Semínka použijeme jedenapůlkrát až dvakrát více než na jaře – v případě, že všechna nevyraší. Na jaře je lepší ředit než zasévat skvrny. Semínka před výsevem samozřejmě nenamáčíme: měla by zůstat v klidu až do jarního oteplení. Půdu po výsevu nezhutňujeme, jak je zvykem na jaře. Do jara ji zhutní roztátý sníh a déšť.

Vrstva kompostu však nebude nadbytečná: bude chránit postel před tvorbou půdní kůry na jaře. Po prvních mrazících záhon dodatečně zaizolujeme listím a přihodíme větve na zachycení sněhu. Pod takovým přístřeškem půda v mrazech příliš nepromrzne a během tání rychle nerozmrzne, a proto mají semena větší šanci bezpečně přečkat zimu.

Brzy na jaře odstraníme izolaci, aby se půda rychleji prohřála a semena vyklíčila. Jaro můžete přiblížit samostatné posteli tím, že ji zakryjete filmem na obloucích. Odložený sníh urychlíme poprášením dřevěným popelem.

Jaká semínka zvolit pro podzimní výsev?

O semenech s končící trvanlivostí již byla řeč. Pokud se rozhodnete pro výsev kvalitními semeny, je třeba vybrat ta nejplnohodnotnější a ještě lépe granulovaná, která jsou chráněna před předčasným vystavením vlhkosti.

Jaké plodiny lze zasít před zimou?

Mezi „vážnou“ zeleninou se před zimou tradičně vysévá mrkev (moskevská zima, Nantes, Incomparable), řepa (Podzimnyaya, odolná proti chladu), pastinák (Kulinar, Krugly) a cibule (nigella).

Ředkvičky byste neměli vysévat před zimou – bude tam hodně kvetoucích rostlin. Když jsme se rozhodli zasít petržel a celer před zimou, zvolíme listové odrůdy. Kopr určitě vyseme: jeho semena po zimních ošetřeních lépe klíčí. Můžete také vysít špenát, hlávkový salát, brutnák a samostatný záhon naplnit květinami.

Například astry vyseté před zimou rostou odolnější vůči chorobám a kvetou téměř ve stejnou dobu jako astry vypěstované ze sazenic. Po zimě dobře klíčí eschscholzia, nigella, měsíček, delphinium aj.